V současné době probíhá v ČR rozkvět výstavby větrných elektráren (dále VTE). Po počátečních pokusech se zařízeními českých výrobců a následných technických problémech s nimi se nyní instalují převážně výrobky zahraniční, s výkonem 2 a více MW. Tyto výrobky nemají problémy s mechanickým hlukem strojovny, převažuje aerodynamický hluk, způsobený průchodem listů rotoru okolo stožáru. Problémy s hlukem by tedy kromě poruchových stavů mohly vzniknout pouze při nedostatečné vzdálenosti VTE od nejbližšího chráněného venkovního prostoru. Každá stavba pro bydlení (bytové domy, rodinné domy), stavby pro školní a předškolní výchovu a stavby pro zdravotní a sociální účely a také pozemky užívané k rekreaci, sportu, léčení a výuce požívají ochrany před hlukem dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády (dále NV) č.148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací [1].
Recept je poměrně jednoduchý - dodržet standardní postup posouzení hluku z provozu VTE:
V případě, že se měřením prokáže oprávněnost stížnosti, tzn. jsou překročeny hygienické limity, dostává se investor do problémové situace, která může vyústit v zákaz činnosti provozu VTE a uložení pokuty. V tomto případě by investor musel učinit nápravná opatření a ověřit jejich účinnost měřením, což je zpravidla nákladnější než dodržení standardního postupu.
Občas se lze setkat s mylným názorem, že měření hluku VTE není možné z důvodů vysoké rychlosti větru. Ano, klasické měření s mikrofonem na stativu zpravidla nelze provést, protože rychlost větru při chodu VTE je vyšší než 5 ms-1, což je nejvyšší přípustná hranice daná metodickým návodem pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí č.j. HEM-300-11.12.01-34065 [2]. Měření se proto provádí na odrazné desce, která odstraní parazitní hluk způsobený průchodem větru kolem mikrofonu (který musí být v každém případě vybaven krytem proti větru). Neodstraní však tzv. sekundární emisi, tj. hluk pozadí, způsobený šumem stromů a keřů, boucháním a hvízdáním částí staveb. Záleží proto na odstupu hluku VTE od hluku pozadí v co nejširším rozsahu rychlosti větru.
Měřením hluku VTE se provádí podle ČSN EN 61400-11 ed.2 [3] z června 2004 při rychlostech větru v rozsahu 6 - 10 ms-1, které jsou nejvíce slyšitelné (pak již převažuje sekundární emise, tedy hluk pozadí). V protokolu musí být uvedena tato akustická data:
Vychází z údajů výrobce nebo technického měření, tedy z hladiny akustického výkonu LWA a hladin ve spektru LWt. Ve studii jsou tyto vstupní hodnoty přepočteny na hladinu akustického tlaku LAeq,T v nejbližším chráněném venkovním prostoru. Výpočet se provádí pro tu rychlost větru z rozsahu 6 - 10 ms-1, při které je hladina akustického výkonu LWA daného typu VTE největší. Doporučená metodika výpočtu VTE je shodná jako pro průmyslový hluk, ČSN ISO 9613-2. Výpočet je vhodné provádět pro podmínky pro šíření zvuku příznivé, tzn. odrazivý terén v zimním období, pokud nejsou v lokalitě trvale pohltivé plochy, např. jehličnatý les. Výsledek by měl splňovat hygienický limit 50 dB v denní době, resp. 40 dB v noční době s rezervou danou nejistotou výpočtu. Nejistota výpočtu je významně ovlivněna pohltivostí terénu, převýšením terénu, resp. vertikálním profilem rychlosti větru a amplitudovou modulací hluku VTE. Je vhodné uvážit souběh více VTE v blízkých lokalitách nebo jiných průmyslových zdrojů. Je vhodné zvážit reálnost omezení výkonu VTE, nelze doporučit vypínání chodu VTE pro dosažení hygienického limitu v noční době.
Orgány ochrany veřejného zdraví (dále OOVZ) též většinou požadují porovnání hluku z provozu VTE a hluku pozadí (ideálně jejich regresních křivek), aby bylo zřejmé, za jakých podmínek hluk VTE převažuje. Hluk pozadí je vhodné měřit v místě neovlivněném sekundární emisí. Při rychlosti větru vyšší než 10 ms-1 se již předpokládá, že hluk pozadí je vyšší než hluk VTE, i když ve výjimečných případech tento předpoklad nemusí platit.
Hygienické měření je ověření výsledku studie měřením imisních parametrů (hladiny akustického tlaku LAeq,T a hladin ve spektru Lteq) v nejbližším chráněném prostoru. Měření hluku VTE a hluku pozadí se provádí zvlášť, vždy synchronizovaně s měřením rychlosti větru v 1minutových intervalech. Výsledkem jsou 2 regresní křivky (viz obr. na str. 4), jejichž průsečík odpovídá minimální rychlosti větru, při které již hluk pozadí maskuje hluk VTE. Hladina akustického tlaku LAeq,T by měla být udávána při podmínkách šíření zvuku příznivých - směru větru k zástavbě v rozsahu rychlostí větru dle ČSN EN 61400-11 ed.2. Velký problém může vzniknout, pokud hluk VTE vykazuje tzv. tónovou složku (hladina na jednom nebo dvou kmitočtech je vyšší než v okolních kmitočtech). Tento typ hluku je silně obtěžující a projeví se zpravidla stížnostmi obyvatel. Detailní měření a hodnocení tonality, stejně jako jiných charakteristik hlukových emisí VTE je uvedeno v ČSN EN 61400-11 ed.2, kterou lze doporučit i pro hygienické měření. Nelze-li měření v chráněném venkovním prostoru hodnotit, provede se posouzení výpočtem z místa měření s dostatečným odstupem hluku VTE od hluku pozadí. OOVZ může požadovat i měření v chráněném vnitřním prostoru staveb pro posouzení případného průniku infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku. Opět je předpokladem, že měření provede akreditovaná laboratoř, která má tuto metodu měření akreditovánu. Pozn.: Hygienické měření není nutné, pokud akustická studie dostatečně prokazuje splnění limitů. Tento postup je nutné projednat s OOVZ.
Jsou-li v okolí VTE stížnosti obyvatel na hluk VTE, provede se tzv. inspekční měření. Toto měření se provádí podle stejné metodiky jako výše popsaná měření s tím, že se uvažují všechny vlivy, které mohou reálně nastat, tzn. nejnepříznivější směr větru, nejvyšší rychlost větru při které je VTE slyšitelná, tonalita, teplota a vlhkost vzduchu atd. a hodnotí se splnění NV č.148/2006 Sb. Hodnocení vlivu na zdraví obyvatel je pak v kompetenci místně příslušného orgánu OOVZ.
Jaké jsou nejčastější příčiny problémů VTE s hlukem?Cílem tohoto článku je předejít včas zbytečným komplikacím podceněním problému hluku VTE. Hluk spolu se stroboskopickým efektem listů, správněji míháním světla (flickerem) a krajinným rázem je jednou z mála nox VTE působících na lidský organismus. Hluk má výhodu v možnosti kvantifikace, nevýhodu v obtížném odstraňování v reálné situaci. Důkladná příprava je proto vkladem, který se vyplatí a není dobré ji podcenit, natož opominout.
V současné době očekávám dva druhy investorů VTE - osoby nebo firmy podnikající v energetice a obce (regiony) s ambicemi energetické soběstačnosti a šetrnosti k životnímu prostředí - viz Jindřichovice pod Smrkem nebo Břežany. VTE nejsou jediným obnovitelným zdrojem energie (biomasa, slunce, voda, tepelná čerpadla, …) a jsou použitelné pouze pro lokality s dostatečnou průměrnou rychlostí větru. Stavme je tedy pouze tam, kam patří a kde nikomu nevadí. Uvažujme více ekologicky, než ekonomicky. Dotace na výrobu energie obnovitelných zdrojů se již snižují. Stojí za to bojovat s případnou nevolí obyvatel nebo úřadů, když budeme trvat na umístění VTE? Chceme-li mít v daném území VTE, potom pokud bude stavba realizována, nebude zde možná výstavba chráněných objektů a pravděpodobně dojde k omezení jiných aktivit obyvatel (procházky, hraní dětí). Chceme se procházet v lese mezi stromy nebo mezi VTE? Pokud panuje všeobecná shoda v těchto otázkách, VTE nezpůsobí ani v budoucnu problém.
Doporučená literatura:
[1] Nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací
[2] Metodický návod MZ ČR č.j. HEM-300-11.12.01-34065, metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí
[3] ČSN EN 61400-11 ed.2
Více o hluku větrných elektráren najdete v článku Hluk větrných elektráren (pdf, 1 609 KB)
